Duální systém (naruby)

Zdroj: www.pixabay.com
Zdroj: www.pixabay.com

Již mnoho let se hovoří o napodobení německého duálního systému v ČR, ale zatím skutek utek. Duální systém je efektivní propojení teorie, získané ve škole, s praxí ve firmách již během studia. Zajímavé je, že vlastně onen systém u nás funguje na učebních oborech. Navštívil jsem několik odborných učilišť ať už jako předseda maturitní komise nebo v rámci školení a na vlastní oči jsem viděl praxe těchto studentů. Kromě toho, že mají systém týden škola, týden praxe, tak se zaučují i v rámci budovy školy, pokud to samozřejmě jde. Hezky je to vidět například na oboru číšník, kde studenti v jídelně obsluhují učitele, ale i své spolužáky, mají pěkné oblečení, jsou milí a usměvaví. Navíc je učitel vidí i v jiném světle, než pouze toho, kdo opět neudělal domácí úkol. Přijde mi to smysluplné, cílené, praktické, efektivní. Proč to podobně nejde i u maturitních oborů, netuším.


U maturanta se předpokládá větší penzum odborných znalostí, což zabírá více času a o to méně praxe. Maturitní obory mívají povinnou praxi, která je 1 měsíc. Z mé zkušenosti však rozdělená na dvě fáze. První 14ti denní na jaře ve třetím ročníku, druhá, taktéž 14ti denní, na začátku školního roku ve čtvrtém ročníku. Nakonec se z toho stane jakýsi nutný mezikrok k získání maturity, což vede k obcházení praxí, buď tím, že studenti získají razítko v místě své brigády a nebo v součinnosti s rodiči, kteří mají firmu. Ti jim dají razítko a student chodí na brigády nesouvisející s jeho zaměřením. Od maturity, tak chodí studenti nejen s nuznými teoretickými základy, ale téměř nulovou praxí. Tu je potřeba, stejně jako teoretické učivo, provádět pravidelně, systematicky a hlavně ji pořádně zažít. Z tohoto důvodu jsem ytvořil projekt Odborné praxe.


V titulku jsem uvedl slovo naruby. Jistě by se dal školský systém propojení teorie s praxí vylepšit a udržovat krok s realitou pomocí učitelů odborníků. Nastavit systém, tak aby odborné předměty učili profesionálové z firem, předávali studentům best practice postupy, pracovali s aktuálními technologiemi. Tento pracovník musí sám držet krok s aktuálními trendy, aby nebyl nahrazen někým flexibilnějším. Studenti tedy budou mít zajištěné aktuální požadavky a škola tak ušetří náklady na školení zaměstnanců. Je jasné, že tito profíci by si řekli o odpovídající odměnu, takže v součtu možná takovýto odborník přijde dráž, ale efekt je viditelný. Člověk z praxe učí studenty, budoucí pracovníky v oboru, což má dopad celospolečenský.


Nicméně takovýto systém je především o součinnosti firem a škol. Nesmí jít o individuální dohody, ale o komplexní státní řešení. Tedy jakákoliv odborná škola by měla mít tyto možnosti. Vedlejším efektem, pak může být pracovní nabídka pro studenty. Pokud studuje odbornost a dostane nabídku v oboru, navíc ve firmě, kam nějakou dobu docházel, zná tam byť jednu osobu (svého učitele) a firma studenta zná osobně, pak vlastně soustavná příprava na budoucí povolání byla splněna ze sta procent. Každý student svého oboru by měl tuto příležitost, nikoliv jen někdo. Ovšem jak ji využije už je pouze na něm.