Podpůrná opatření studentů: Prohloubení neefektivnosti školského systému

Pro čtenáře, kteří netuší, co jsou podpůrná opatření, uvedu krátké představení. Podpůrná opatření jsou výstupem pedagogicko psychologické poradny, která dává doporučení učiteli, jak má daný student studovat. Většinou se jedná o navýšení času při testech, ale i specifika jako nezkoušet ústně, nedávat slovní zadání, umožnit odpovídat pouze v odrážkách, uzavřené odpovědi v testech apod.

Nyní si představte, že ve třídě je 30 studentů, z nichž v průměru každý třetí má nějaké takovéto doporučení a učitel se jimi musí řídít. Takže buď při testech nechá tak velký časový prostor, že nikdo nemůže nic namítat, nebo test konkrétním studentům prodlouží. Tím ale přichází na řadu manažerské umění učitele, poněvadž musí "zabavit"ty, co už dopsali, pohlídat ty, co ještě píší a současně vědět, kdo má kolik navýšení času. Někdo o 25% jiný o 50%. Namísto krátkého otestování se rozveze celá hodina. K tomu samozřejmě udělat testy dle doporučení poradny.

Pokud si říkáte, že "nejlepší" je to neřešit, tak máte pravdu. Nedělám si iluze, že učitelé do detailu dodržují tato doporučení. Problém, ale nastává ve chvíli, kdy student dostane špatnou známku. Studenti totiž moc dobře ví, že se na jejich stranu postaví každý zúčastněný institut.

V prvé řadě se sám student začne ohrazovat právě tímto doporučením. Následně se pochlubí doma a druhý den už si rodič stěžuje na vedení. Samozřejmě s papírem v ruce a někdy i s právníkem v zádech. Vedení si pozve učitele na kobereček. V "lepším" případě je ustanovena speciální komise na přezkoušení. V tom horším se celá věc žene ke Školní inspekci. Ta začne potahovat vedení, jaktože učitel neví o tomto podpůrném opatření. Vedení se dohaduje s učitelem. Prostě ať to vezmete z jakéhokoliv konce, vždy se skončí u učitele, který toto všechno má znát.

Když už jsem u Školní inspekce, tak zmíním, že se vcelku pravidelně a systematicky učitelů dotazují kolik studentů má opatření a jaká mají doporučení. Opravdu odpovědi učitele překontrolovávají. Stačí malá nesrovnalost a jste na black listu, těch co nemají přehled o svých studentech. Inspektoři jsou taky lidi a dělají jen svou práci, což samozřejmě chápu. Ale proč? Vždy se musí najít viník, aby rodič byl spokojen, vedení a následně učitel, jak už bylo zmíněno. Jenže na vině je opět celý systém, který umožňuje spoustu práv studentů, ale povinnosti téměř žádné.

Podpůrná opatření celkově neodsuzuji. Jsem si vědom, že někteří jednotlivci mohou být v jedné oblasti výrazněji znevýhodněni a toto opatření jim má poskytnout jakousi oporu. Nicméně, když tato doporučení se dávají víceméně na počkání, jelikož dle mého soudu, se psycholové akorát kryjí před možností "co kdyby mu opravdu něco bylo, raději mu to dám", pak je výsledkem třetina studentů s nějakým papírem, který ve skutečnosti nepotřebují.

Proč jej nepotřebují? Pěknou ukázkou jsou maturitní zkoušky. To je opravdu festival podpůrných opatření. Nejčastější navýšení času o 25% následované navýšením o 50% a výjimečné 100%. Studenti s navýšením 25% odevzdávají práce v základním čase někdy o mnohem dříve. I u 50% se mi stalo odevzdání ještě před časovým limitem a to ne jednou.

Učitel by měl především učit, zkvalitňovat sebe i výuku, snad i sledovat trendy. V tomto případě je pouze jakousi zkoušenou opicí, která má znát něco, co se vzděláváním nesouvisí. Studium po základní škole je stále dobrovolné a student si musí najít způsoby, jak jej zvládnout. Nejlépe i s přispěním rodičů. Učí se tak měkké dovednosti, které se mu budou hodit v životě.

Na závěr uvedu příběh od kolegyně, jejíž známý má firmu a objednal si softwarový produkt od jiné firmy. Časově omezená smlouva na spolupráci vypršela a známý nechtěl tuto smlouvu prodloužit se slovy: "Nedodal jste produkt včas. Časové prodlevy si nemohu dovolit.". Načež dodavatel softwaru odvětil: "Ale já jsem měl vždy o 25% času navíc".